IBM Cloud Computing. Snížit náklady. Zvýšit kvalitu dodávaných služeb. Umožnit podnikové inovace.

Cloud computing je de fakto nový model konzumace (využívání) a poskytování IT služeb s využitím internetových technologií. Představuje nové evolučí paradigma v oblasti konsolidace, virtualizace a poskytování IT služeb.

Pojďte se s námi podívat na cloud detailněji.

Cloud computing v základu poskytuje konzumentovi IT prostředků následující služby:

• Hardwarovou infrastrukturu
• Operační systém se základní infrastrukturou (HTTP Server, databáze apod.)
• Software (e-mail, groupware, kancelářské funkce apod.)
• Business procesy, sociální sítě a služby a řadu dalších

Výše uvedené služby mohou být členěny na tzv. servisní modely:

• Software jako služba (SaaS) - uživatel využívá aplikační funkcionalitu jako službu bez orientace na její technické provedení
• Platforma jako služba (PaaS) - zahrnuje předpřipravený operační systém se základním softwarem, který je s OS připravený k použití – např. .Net Framework, J2EE aplikační Server, HTTP Server, Databázový Server apod.
• Infrastruktura jako služba (IaaS) - zahrnuje převážně HW prostředky připravené k použití včetně základního software, např. OS s nastavenou IP adresou a síťovou konfigurací, diskovým prostorem atp.

Existuje celá řada dalších odnoží např. BpaaS (Business Process as a Service), DaaS (Desktop as a Service) a jiné.

Vedle výše uvedených servisních modelů je k dispozici ještě další dělení – a to z pohledu implementace – tzv. implementační modely:

• Privátní cloud - zahrnuje implementaci cloudu pro uživatele z uzavřené skupiny. Prakticky to znamená, že služby cloudu nebudou k dispozici mimo rámec intranetového prostředí.
• Veřejný cloud - služby IT jsou k dispozici jako veřejná služba, tzn. že ji může využít kdokoli. Tento model je vhodný pro tzv. CSP (cloud service providery), kteří nabízí IT službu jako veřejnou službu.
• Hybridní Cloud – kombinace privátního a veřejného cloudu

Nahoru

Dnešní vnímání cloud computingu je v IT i ne IT veřejnosti relativně široké.
Podívejme se na fundamentální vlastnosti cloudu – jinými slovy co by měl cloud obsahovat, abychom jej považovali za cloud.

Pro lepší pochopení si rozklikněte diagram napravo.

Mezi klíčové (esenciální) charakteristiky Cloudu patří:

1. Self-service; IT službu objednávám „samoobslužně“
2. Služby vybírám ze standardizované nabídky (katalogu)
3. Služba je objednávána automatizovaně
4. Cloud zajistí provisioning, tzn. připraví službu k použití
5. Služby jsem schopen měřit a účtovat tzv. „Pay-per-use“
6. Flexibilní specifikace implementačních modelů

Nahoru

Uživatelem a konzumentem IT služeb je ve finále uživatel. Proto je ve světě cloud computingu role člověka jako uživatele cloudových služeb nezastupitelná.

Pojďme si vysvětlit fungování cloudu na 2 případech – pojďme řešit stejnou situaci bez cloud comutingu a s ním.

Scénář:
Předpokládejme, že uživatel (např. projektový manažer) potřebuje pro účely důležitého projektu, implementující účetní systém, server s operačním systémem Linux na dobu 1 roku tak, aby mohl úspěšně zajistit všechny činnosti spojené s implementací daného projektu.

Řešení bez cloudu
Projektový manažer se obrátí na IT s požadavkem na server s operačním systémem. Pro inicializaci požadavku obvykle vyplní formulář (papírový/elektornický) a po jeho schválení hierarchií manažerů je jeho požadavek zpracován IT oddělením. IT obvykle nedisponuje volnými kapacitami HW prostředků a proto je nutné server de-alokovat z jiných projektů případně je server nutné koupit. V případě licencí operačního systému se postupuje obdobně. Po doručení HW a SW do IT oddělení IT manažer typicky přidělí instalaci a konfiguraci vybranému pracovníkovi, který server přípraví t.j. nainstaluje a nakonfiguruje a zapojí tak, aby byl pro potřeby projektu k dispozici.

Líbi se Vám tento scénář? Jak by jste odpověděli na tyto otázky:

1. Jak dlouho trvá vyřízení obdobného požadavku v obvyklé IT společnosti?
2. Co s HW prostředky po 1 roce, kdy bude projekt ukončený?
3. Pokud je požadavek vznesen ad-hoc, je IT schopné pružně reagovat?
4. Pokud dojde k havárii a je potřeba reinstalovat Linux, je možné toto provést hned (do 30 minut)?
5. Pokud potřebuji přidat pamět a disk, lze vyřídit daný požadavek obratem?

Řešení využívající cloud computing
Projektový manažer se přihlásí do samoobslužného portálu nabízející IT služby. V servisním katalogu vybere Linuxový operační systém, nakonfiguruje potřebnou SW a HW konfiguraci, nastaví časový horizont 1 roku potřebný pro projekt. Po dokončení konfigurace, která trvá řádově minuty odešle stisknutím tlačítka svůj požadavek.

Požadavek našeho projektového manažera je v prostředí cloud computingu zpracován a inicializuje proces jeho naplnění. Vzhledem k tomu, že jde z pohledu IT o běžný požadavek (1 server s Linuxem), je schvalovací proces řešen formou automatizovaného schvalování a odpovědní nadřízení našeho projektového manažera jsou pouze notifikováni e-mailem.

Po nezbytném schválení (v našem případě realizovaném plně automaticky) je spuštěn proces implementace v rámci kterého jsou v cloudovém prostředí alokovány zdroje potřebné pro daný projekt. Tento proces alokace označovaný také jako „provisioning“ je spuštěn ihned a server je MAXIMÁLNĚ do 30 minut připrave k okamžitému použití.

Po zprovoznění serveru, o které se postará prostředí cloud computingu automaticky je náš projektový manažer notifikován e-mailem o dostupnosti serveru. Ve stejném e-mailu jsou nalezne i přihlašovací údaje to daného systému.

Během ročního provozu je projektový manažer v měsíčních intervalech notifikován a získává reporty (případně faktury) o provozu tohoto serveru.

Po 1 roce provozu je vrácena virtuální HW a SW infrastruktura poskytovateli cloudu, kterým může být IT, ale také externí poskytovatel. Projektový manažer tak dostane poslední fakturu příp. report za provozování požadované infrastuktury

Nahoru

Podíváme-li se na druhé řešení (výše) trochu detailněji, lze spatřit celou řadu benefitů a výhod nejen technologického charakteru:

1. Cena je vždy až na prvním místě, jak by řekl klasik. Co cloud computing řeší velmi efektivně je právě model „Platím jen za to co používám“. Projektový manažer nekupuje server ale server si na 1 rok de-fakto pronajímá. Nemusí řešit co se serverem po 1 roce provozu.
2. Samoobslužnost dává možnost zadat požadavek kdykoli. V tradičním IT jsou procesy, zvláště ty schvalovací, těžkopádné. Schválení požadavku v řadě případů ještě neznamená jeho naplnění. Ve světě cloud computingu je BĚŽNÝ požadavek vyřízen IHNED bez zbytečného čekání!
3. Standardizace v podobě servisního katalogu je ekvivalentem „jídelního lístku“ v restauraci. Je to seznam služeb, které IT poskytuje a pokud chcete něco speciálního co obvykle v servisním katalogu nenajdete, obvykle to trvá déle a je vyřízení požadavku ve finále i dražší. Cloud proto poskytuje a vyřizuje běžné a rutinní požadavky rychle a levně. To je ve finále odměnou pro konzumenta služby.
4. Flexibilita čili schopnost pružně reagovat na změnu je stěžejní vlastnost v dnešním IT. Vezmeme-li v úvahu modelový scénář, kdy projektový manažer potřebuje navýšit paměť, přidat disk, rozšířit a nebo zkrátit dobu „pronájmu“ Linux serveru, toto všechno jsou drobnosti, které v dnešním ne-cloudovém světě mohou komplikovat život nejen našemu modelovému projektovému manažerovi.
5. Využitelnost prostředků (utilizace) Abychom IT prostředky využívali hospodárně, měla by jejich využitelnost být co nejvyšší. V případě cloudu - pokud prostředky dále nepotřebuji, vracím jejich virtuální podobu zpět poskytovateli, který je může poskytnout jiným konzumentům. Statisticky bylo prokázáno, že v cloud prostředí je využitelnost zdrojů až 80% v porovnání s tradičními prostředími, kdy je využitelnost do 30%. Nízká využitelnost je dána tím, že historicky jsou HW prostředky dedikovány pro konkrétní účely a až příchod virtualizace dramaticky posouvá využitelnost IT prostředků k jejich hospodárnému provozu.

Nahoru